Asi každý o nich někdy slyšel. Omega-3 mastné kyseliny patří mezi esenciální tuky, které je nutno, podobně jako třeba většinu vitamínů, získávat ze stravy. Naše tělo si je nedokáže vyrobit, a tak nám nic jiného nezbývá.
Jedná se o výjimečně zdravé tuky, které přinášejí spoustu zdravotních benefitů pro tělo i mozek. Hrají důležitou úlohu v energetické bilanci našeho organismu a řadě dalších biologických procesů. Bohužel lidé s obvyklým západním stravováním prakticky nikdy nepřijímají těchto tuků ve stravě dostatečné množství.
Esenciální mastné kyseliny
Omega-3 mastné kyseliny patří do rodiny polynenasycených tuků, které musíme získat ze stravy. Můžete se setkat také s označením n-3 mastné kyseliny. Polynenasycené jsou z toho důvodu, že jejich struktura obsahuje několik dvojných vazeb.
Esenciální jim pak říkáme, protože jsou potřebné pro zdraví, ale naše tělo si je neumí vyrobit, jako je tomu u jiných druhů tuků. Mezi polynenasycené tuky pak patří také další druhy, jako jsou omega-6 mastné kyseliny.
A proč se jim říká právě „omega“? Toto pojmenování je dáno umístěním dvojné vazby na molekule mastné kyseliny. Omega-3 mastné kyseliny mají první dvojnou vazbu umístěnou 3 atomy uhlíku od konce řetězce omega. Rozlišujeme 3 hlavní typy Omega-3, a sice:
- EPA (kyselina eikosapentaenová)
- DHA (kyselina dokosahexaenová)
- ALA (kyselina alfa-linolenová)
Jedná se o nejvýznamnější druhy, z pohledu jejich prospěšnosti nebo chcete-li využitelnosti v lidském organismu. Celkově ale existuje mastných kyselin ohromné množství. Pojďme si o těch jmenovaných nyní říci něco blíže.
EPA (kyselina eikosapentaenová)
Když se na tuto mastnou kyselinu podíváme na molekulární úrovni, tak zjistíme, že má řetězec o délce 20 atomů uhlíku. Její výskyt je nejčetnější v mase tučných ryb, široce je zastoupena v plodech moře a rybích olejích.
V našem organismu je důležitá zejména k tomu, že si z ní tělo vyrábí eikosanoidy. Tyto sloučeniny jsou v podstatě tzv. signalizační molekuly uvnitř buněk, které mají vliv třeba na srážlivost krve, svalové stahy, bolesti nebo záněty. Kromě pozitivního vlivu na fyziologické procesy v našem těle byly zjištěny také účinky na psychiku člověka. Zmírňuje psychické stavy a potlačuje depresi.
DHA (kyselina dokosahexaenová)
Druhý důležitý zástupce se od předchozího liší v délce řetězce, který je tentokrát 22 atomů uhlíku. V čem se naopak neliší jsou přírodní zdroje, ve kterých se přirozeně nachází. Opět zde tedy patří již zmiňované tučné ryby a plody moře. Navíc se vyskytuje také v řasách.
Je velice důležitá pro nervové buňky centrální nervové soustavy, tedy mozku, a pro nervové buňky očí. V mozku zastupuje až 40 % polynenasycených tuků. DHA se podílí na strukturální integritě buněk, je tedy velmi významnou složkou jejich vlastní struktury. Během těhotenství má obrovský vliv na správný vývoj mozku plodu. Právě proto je významně zastoupena v mateřském mléce.
ALA (kyselina alfa-linolenová)
Posledním zástupce, kterého jsme jmenovali, má řetězec dlouhý 18 atomů uhlíku. V tomto případě se trochu liší její výskyt v přírodě od dvou předchozích mastných kyselin. Opět se sice také nachází v potravinách s vysokým obsahem tuku, ale tentokrát ji hledejte spíše v semenech. Významná množství obsahuje lněné semínko, chia semínka nebo vlašské ořechy.
Tento zástupce z oblasti mastných kyselin však má nejnižší využitelnost v organismu. Aby totiž mohl být správně využit, musí dojít k jeho přeměně na EPA nebo DHA. K naší škodě u lidí má tento proces velmi nízkou míru efektivity. Uvádí se, že z celkového množství přijaté mastné kyseliny ALA se přemění pouhých:
- 5 % na EPA
- 0,5 % na DHA
A co se tedy stane se zbylými téměř 95 %? Jednoduše je tělo využije pouze jako energii. Jak je vidno, tak velkým příjmem ALA nikdy nedosáhnete kýžených účinků mastných kyselin. Neznamená to, že bychom semínka a ořechy měli snad vynechat ze stravy, ale k ničemu nám v tomto ohledu nepomůže se jimi přejídat.
Hlavní zdravotní benefity omega-3 mastných kyselin
Jelikož byla mnoha studiemi prokázáno, že omega-3 nenasycené mastné kyseliny mají významný přínos pro náš organismus, studijní materiál je o nich opravdu rozsáhlý. Jsou to v podstatě nejlépe prostudované živiny na naší planetě. A co hlavně tedy omega-3 ovlivňují? Shrneme si to nejprve v tomto seznamu:
- Srdeční onemocnění a cévy
- Nádorová onemocnění
- ADHD
- Dále záněty a bolesti, astma, Alzheimerova choroba atd.
V následující části článku se na některé zdravotní benefity podíváme podrobněji. Sami si tak můžete udělat obrázek o důležitosti omega-3 nenasycených mastných kyselin na naše zdraví a netušených možnostech, které jsou možným příslibem k léčbě do budoucna.
Onemocnění srdce a cév
Jak již bylo řečeno, omega-3 mají vliv na řadu procesů v těle. Vzhledem ke spektru jejich působení v oblasti kardiovaskulárního systému se také dá předpokládat, že snižují rizikové faktory různých srdečních onemocnění, infarktu a také mozkové mrtvice.
Už před mnoha desítkami let bylo ostatně pozorováno, že komunity obyvatel po celém světě (třeba rybářské kolonie), které se pravidelně živí rybami, jež obsahují vysoké procento mastných kyselin, vykazují velice nízkou míru těchto zdravotních komplikací.
Omega-3 kladně ovlivňují:
- Hladinu triglyceridů v krvi – významně ji snižují, cca v rozmezí 15 – 30 %
- Krevní tlak – snižují krevní tlak u lidí s hypertenzí
- Cholesterol – zvyšují hladinu tzv. dobrého cholesterolu
- Krevní sraženiny – zabraňují shlukování krevních destiček, tj. hlavní příčina sraženin
- Kornatění tepen – udržují hladké stěny tepen, což je zásadní prevence
Přes všechny výše uvedené vysoce příznivé účinky je však třeba mít na paměti, že neexistuje žádný přesvědčivý důkaz, který by deklaroval, že snížení počtů infarktů nebo mozkové mrtvice u nějaké skupiny lidí, bylo způsobeno právě díky omega-3. Studie se v tomto rozcházejí a některé nenalézají žádnou souvislost mezi infarktem či mrtvicí a omega-3.
V současnosti se z přísně vědeckého pohledu tedy můžeme pouze domnívat, že skupina zde jmenovaných blahodárných účinků na srdce a cévy je řekněme jakýmsi předpokladem pro zlepšení celkového stavu oběhového systému v našem těle. Omega-3 vám ale v tomto směru určitě medvědí službu neudělají.
Rakovina
Po infarktu a mozkové mrtvici jsou rakovinná onemocnění další významnou příčinou úmrtí v západním světě. Omega-3 mastné kyseliny jsou už dlouho zmiňovány v souvislosti se schopností redukovat riziko některých druhů rakoviny. Mnohé studie ukazují na to, že lidem, kteří konzumují omega-3, se o 55 % sníží riziko rakoviny tlustého střeva.
Některé studie zase uvádějí schopnost snížit riziko rakoviny prostaty, a dokonce rakoviny prsu. V těchto případech je však v jednotlivých studiích výrazný nesoulad, pokud jde o klinické výsledky. Proto je třeba brát je do značné míry s rezervou.
ADHD u dětí
U velkého množství dětí se v posledních letech objevuje porucha pozornosti spojená s hyperaktivitou, tzv. ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorder). Řadíme ji mezi nervové vývojové poruchy a nejčastěji se projeví ve školním věku.
V určitém počtu případů přetrvává až do dospělosti, kde se pak zpravidla projevuje formou pocitů vnitřního neklidu spojenými s přetrvávajícím impulzivním chováním a poruchami pozornosti.
Ve spojení s omega-3 mastnými kyselinami se můžeme v některých studiích na toto téma dočíst, že děti s ADHD mají nižší hladiny omega-3 v krvi. Mnohé studie také upozorňují na to, že zvýšení příjmu omega-3 snižuje příznaky charakteristické pro ADHD. Mohou tedy zlepšit pozornost dětí a zvýšit jejich schopnost zůstat u jedné činnosti a dokončit rozpracovaný úkol. Poslední vědecké poznatky vkládají do léčby ADHD pomocí omega-3 velké naděje.
Nejvýznamnější zdroje EPA a DHA
Jak jsme se již v podstatě zmiňovali v článku dříve, jsou to především tučné ryby. Především mořské, ale také sladkovodní. Pojďme se ale podívat na to, které konkrétně jsou v tomto ohledu nejvhodnějším zdrojem omega-3 mastných kyselin. Jak můžete vidět, jednoznačně v tomto vede losos, údaje jsou uvedeny na jednu 100g porci a všechny ryby obsahují jak EPA, tak DHA:
- Losos – 1,8 g
- Ančovičky – 1,7 g
- Sardinky – 1,4 g
- Sleď – 1,2 g
- Makrela, pstruh duhový – 1,0 g
- Tuňák, mečoun – 0,7 g
Výčet by mohl samozřejmě pokračovat, a to třeba méně obvyklými mořskými plody pro naši kuchyni, jako jsou např. ústřice (0,5 g), hřebenatky (0,3 g), pošvice (0,2 g) apod. Našinec je ale pravděpodobně denně nekonzumuje.
Zdroje:
https://www.healthline.com/nutrition/17-health-benefits-of-omega-3
https://www.medicalnewstoday.com/articles/325179.php
https://cs.wikipedia.org/wiki/Omega-3_nenasycen%C3%A9_mastn%C3%A9_kyseliny
https://ods.od.nih.gov/factsheets/Omega3FattyAcids-HealthProfessional/
Naposledy aktualizováno 3 října, 2020, autorem Redakce Magazínu